Lucka a Pepa. Dělí nás 450km, ale my si zůstanem. Už za sebou máme taky víkend na Jižní Moravě, kde s námi byli taky Klárka a Dejvid, kteří jsou od vedle :). Že to byl boží víkend asi nemusím říkat :). Ale teď zpátky na začátek.

Lucka si vybírala svatebního fotografa dlooouho dopředu a prý jsme jí padli do oka. Předsvatební focení jsme naplánovali v Praze, přesněji v Průhonickém parku. My jsme tam jeli nesví, protože bylo léto, ostré slunko a fotili jsme ve 13 hodin. Pepa tam jel naštvaný, že se musí fotit. Lucka byla... znáte to, když je chlap protivnej, že? 😃 Jenže po chvilce spolu jsme zjistili, že jsme tak nějak stejně postižení a bude to fungovat. Přestalo nám vadit i to absolutně nejvíc nevhodné počasí na fotky. Většinu času jsme prokecali a Pepa se potom prý těšil na svatbu, až se bude fotit zas :).

A svatba je tu! Cesta na Horu Sv. Kateřiny byla dlouhá a tak jsme se domluvili, že pojedeme v pátek odpoledne, dorazíme na večer, posedíme a tak. Jenže nic nešlo podle plánu. V sobotu mělo pršet a svatba byla venku. Lucka ale říkala, že bude hezky. Vyjeli jsme nakonec před osmou večer a dojeli jsme na hotel až o půl druhé ráno. Cesta nahoru stála za to, jedete uprostřed noci lesem do kopce, čekáte co kde vyskočí a říkáte si panebože kam to jedeme :D. Všichni už spali, jen Pepa na nás čekal a dokončoval přípravy místa, tak jsme si ještě hodinu povídali a šli jsme na pokoje. I v tuhle hodinu se s námi přišla přivítat i nevěsta. Udělalo mi to fakt velkou radost! Chápete to? Mohla se otočit na druhý bok a spát do rána, ale ona nás přišla pozdravit.

Po třech hodinách spánku jsme se zase my vydali na vedlejší pokoj. Znovu jsem žehlila svatební šaty a fotily se přípravy. Poznali jsme taky jejich dvě malé princezny (na pohled, jinak jsou to úplně normální děti s dušičkama z peklíčka). Všechno šlo úplně v pohodě, Pepa ještě stíhal zajet pro svatební dort. Cestou na obřad jsme vzali prstýnky na stolek a už jsme jen čekali na příchody.

Nejdřív Pepa a holky. To bylo tak krásné, jak šli! Za nimi družičky s okvětními lístky. Nakonec šla Lucka, oba si řekli ano a po gratulacích následoval špalír. Počasí se do té doby drželo. Bylo sice pod mrakem, ale sucho. Jen co vykročili, nepadaly na ně jen okvětní lístky a bubliny z bublifuků, ale taky obří kapky deště. Když prší na horách, tak hold pořádně. Pospíchali jsme teda všichni ke stanu, před kterým se ještě rozbíjel a uklízel talíř. Jelikož lilo, všichni se moc rádi nahrnuli do stanu, hned co Pepa přenesl Lucku přes práh.

Společná polévka musela ještě počkat. Pepa všechny přivítal, promluvili svědci, pak teprve bylo na řadě jídlo, na které se všichni moc těšili! Shodou okolností nám polévku nabírala obsluha. My tomu většinou moc nedáme, nicméně tady jsem měla v talíři tolik knedlíčků a hovězího, co jsem nesnědla snad za celou sezónu, možná i dvě. Ale byla výborná! Dost jsem ocenila, že druhé jídlo bylo formou rautu. Další jídlo hned bych fakt nezvládla :D.

Jen co přestalo pršet, dali jsme skupinovou fotku a rovnou i menší skupinky. Nebylo kam spěchat, další na řadě byl až dort. Rozkrojený byl za chvilku a všichni si dali kousek ke kávě. Byl luxusní!

Hosté vytvořili skvělou atmosféru u prvního tance - udělali ne jedno kolečko kolem novomanželů, ale rovnou dvě! Po tanci jsme se šli projít na společné focení kousek do lesa. Na horách se vždycky fotí úžasně, protože můžete jít kam chcete a bude to tam vypadat nádherně. I ten západ nám vyšel krásně! Vlastně nejtěžší část je tam přestat fotit :D.

Na to, že celé odpoledne bylo chladno, se ten závěr vyvedl. Ještě se zahrály nějaké svatební hry jako zvedání bot a poznávání (nejen) podle zadku, Pepa sundával podvazek (Lucce). Kytice se neházela, ale tahaly se stužky a pak už se jen tančilo.

Nicméně, Pepa je profesionálni hasič, a "úplnou náhodou" na místě trošku hořelo. Na to všechny upozornila samozřejmě siréna. Ale Pepa umí, oheň uhasil napoprvé a tak mohla pokračovat zábava! Tentokrát až do rána. Mimochodem nikdy jsme se u prskavek necítili bezpečněji, než na svatbě, kde půlka hostů byli hasiči! :D

Perlička na závěr byla naše noční cesta domů :D. Jenom po cestě dolů nám přes silnici s naprostým klidem přešlo stádo srnek i s jelenem, přeběhlo pár zajíců a lišek, dokonce jsme potkali i žáby a kousek dál nás pozorovala skupinka divokých prasat :D. Nakonec jsme ale dojeli v pořádku a nikomu se nic nestalo :)

Líbí se Vám naše fotky? Sledujte nás na facebooku a instagramu, kde pravidelně přidáváme nové. 😊

Taky byste chtěli mít takové fotky? Napište nám nezávaznou poptávku a pobavíme se o možnostech!

NEZÁVAZNÁ POPTÁVKA