Já mám vlastně všechna první setkání nejraději. Jsou to okamžiky napětí, očekávání, boříme společně ledy a odhazujeme zábrany. A pak začíná společné tvoření. Přitom většinou první věta, kterou slýchám je vesměs stejná "Focení mě nebaví, nejsem fotogenický, nerad se fotím"... Myslím, že je to nejrozšířenější hlavně u párů. Lidí, kteří se stydí projevit před někým cizím, s kým se vidí prvně, co ke svému protějšku cítí. Dát najevo lásku není zlé, je to naopak krásné. Zároveň si myslím, že když na druhé straně objektivu stojí někdo, koho to baví, je otázka času, kdy tu radost, štěstí, zábavu, ale i lásku přenese na Vás. A proto u mě vždy najdete pochopení, svůj čas a prostor k tomu, abyste vystoupili ze své komfortní zóny. Poznali, že projevit sám sebe, ať už citem k partnerovi, nebo jen ukázat svoje já, je přesně to, co dělá fotografii tak krásnou a jedinečnou. Je to totiž v lidech, každý je krásný a jedinečný...
Vzpomínky jsou jedny z nejcennějších věcí, které máme. Vaše rodinné album nemusí začínat až s dětmi. Uchovejte si už teď to, co jeden k druhému cítíte.
Přijďte si užít focení!
